2. 5. 2015 to byl den, kdy jsem vyrážela na cestu z Prahy do Londýna. Cesta trvala přibližně 20 hodin a já byla už celá nedočkavá, kdy už konečně uvidím Anglii. Prošli jsme řadou prohlídek pasů či občanských průkazů, ale druhý den (3. 5. 2015) jsme úspěšně dorazili do Londýna. Musela jsem si najít autobus, kterým bych se dostala do Oxfordu a koupit si zpáteční jízdenku. Nebylo to ale nic složitého. Zastávka byla hned naproti výstupnímu nádraží a když se ztratíte, vždy se poblíž najde někdo, kdo Vám rád poradí a pomůže. Po pár hodinách jsem se ocitla v úchvatném univerzitním městě Oxford. Zavolala jsem mé hostitelské rodině (s čímž jsem měla menší potíž, protože jsem netušila, že za předčíslím smažou první číslo, tzn. 0044 (0) 1865 377512 --> +44 1865 377512.), ale i přes tuto menší komplikaci mě našli, v rychlosti provedli městem a odvezli domů. Co se týče rodiny, nemám vůbec žádné výtky. Byli moc vlídní, nápomocní a vždy mi poradili.
Měla jsem trochu obavy z mého prvního dne ve škole (4. 5. 2015), ale měla jsem štěstí. V pondělí byl státní svátek a škola místo učení pořádala výlet do Cambridge. Byla to jedinečná možnost poznat toto druhé velké univerzitní město a seznámit se se spolužáky. Po společenské sféře si nemohu stěžovat. Ihned po první vteřině jsem si připadala, jako bych k nim patřila už věčnost. Všichni byli vskutku přátelští a vlídní. hned první den jsem tedy byla nadšená z přístupu místních.
5.5.2015 to byl den, kdy mě čekali moje rozřazovací zkoušky. Nebylo to však nic těžkého. Do školy jsem přišla na devátou, přivítal mě personál, který mi pověděl pár úvodních informací. Následovali testy (gramatická, slohová a ústní část) na základě kterých jsme byli rozděleni do tříd dle našich jazykových dovedností. byla jsem velmi ráda, že jsem byla zařazena do třídy pokročilých - B2. Nicméně po testech jsme ještě nebyli uvedeni do tříd, ale jedna z vedoucích aktivit nás provedla městem, ukázala zajímavá místa na nákup, návštěvu či relaxaci. Centrum města bylo opravdu malebné a kouzelné. Moc se mi líbilo, že skoro všechna veřejná místa (muzea, vysoké školy) bylo možné navštívit zadarmo. V průběhu prohlídky jsme se koukli i do místnosti, kde byla natáčena scéna z Harryho Pottera a to z nemocnice Bradavic.
6.5.2015 jsem měla být nastoupena v 9:30 ve škole a připravena na mou 1. a 2. hodinu (2x 45 minut). Byla jsem naprosto šokovaná způsobem vyučování. Všechny hodiny probíhali formou velké diskuze s individuálním přístupem. Hodně tomu napomohlo i to, že nás ve třídě bylo pouze 8 (a i tak jsme byli nejpočetnější třída). Ihned jsem zapadla mezi ostatní spolužáky a to i přes to, že jsem byla nejmladší. Od 11 do 11:30 byla přestávka a my měli možnost využít služeb školní Caramba kavárny či si venku zahrát stolní tenis. Byla to příležitost poznat studenty z celé školy. Rozmanitost studentů byla úžasná, protože jsem měla možnost seznámit se s kulturou mnoha zemí. Nejčastěji se ve škole ale vyskytovali Korejci a Arabové. Já byla jediná Češka (což samozřejmě ve výsledku bylo lepší, protože jsem neměla možnost mluvit jinak než anglicky). Od 11:30 jsme měli 3. a 4. hodinu. Měli jsme jiného učitele, ale musím říct, že oba moji učitelé byli nepřekonatelně skvělí. Ve 13:00 jsme měli hodinovou přestávku na oběd a od dvou pokračovala odpolední výuka. Tu já však neměla a tak to byla příležitost pro mě navštívit městské centrum či místní muzea. Od 15:30 nám začínaly odpolední aktivity, kterých jsem se zpravidla zúčastnila. Byla to další možnost jak poznat město a nové lidi. Odpolední aktivity byli převážně návštěvy muzeí, společenské hry či chození do kina.
Ve škole byla možnost si zakoupit víkendové výlety (Do Brightonu, Bath, Paříže...) a já moc chtěla vidět Stonehenge a Bathy. K mé smůle tento zájezd už byl vyprodán a tak jsem si zvolila výlet do Brightonu. V sobotu 9.5.2015 vyrazila poznat toto přímořské město. Šokovalo mě, jak se někdo v takové zimě může koupat v moři, ale místní lidé jsou na to prostě zvyklý. Byla jsem ráda, že jsem si zabalila oblečení všeho druhu, protože počasí v Anglii je opravdu proměnlivé (pozn. vždy noste v tašce deštník!).
Druhý týden jsem po škole trávila převážně se svými spolužáky, tvořili jsme opravdu skvělou partu a budu na ně vždy ráda vzpomínat. Když jsem měla odjíždět, přichystali mi leaving party (a o to hůř se mi odjíždělo). Doufám ale, že se s mnohými ještě uvidím. Můj poslední školní den jsem dostala svůj certifikát o absolvování kurzu. Obsahoval osobní komentář jedné z mých učitelek, kde mě chválila.
16.5.2015 mě čekala dlouhá cesta domů (pozn. letět je určitě lepší). Ve zdraví jsem ale přežila s mnoha novými zážitky, na které nikdy nezapomenu. Ráda bych proto poděkovala Nadačnímu fondu manželů Livie a Václava Klausových a agentuře Jazyky v zahraničí, bez kterých bych neměla vůbec možnost se na tento kurz dostat. Moc Vám děkuji, učinili jste jedno děvče velmi šťastným a splnili jste mu sen.
Stručné shrnutí
Výuka:
Jak už jsem psala, výuka se mi opravdu líbila, každý den byl zajímavý a do školy jsem se těšila. Vždy jsme dostávali malé domácí úkoly, ale nebylo to nic složitého.
Učitelé a další pracovníci školy:
Nemám výtek, pracovníci školy si s Vámi vždy rádi povídali, atmosféra byla vskutku rodinná
Ubytování:
Byla sjem ubytovaná v hostitelské rodině v Kidlingtonu (ne velmi daleko od mé školy), kde byli ubytování skoro všichni studenti. Rodina přesně vyhovovala mým podmínkám (jsem vegetariánka) a po chvíli jsem se s nimi velmi sblížila. Samozřejmě je tu možnost, pokud se Vám u hostitelské rodiny něco nelíbí to jednoduše ve škole nahlásit a oni Vám najdou novou.
Program ve volném čase nabízený jazykovou školou:
Na každý den jazyková škola pořádala jiný program. Výběr byl pestrý a účast nepovinná. Nicméně drtivá většina se aktivity vždy zúčastnila.
Stravování:
Jediné co mě trochu nemile překvapilo byly odlišné chutě Angličanů a to hlavně co se týče sladkostí. Skoro každá sladkost má totiž mentolovou chuť. Rodina mi ale jinak vařila velmi pestrá a chutná jídla.
Doprava:
Doprava z Prahy do Londýna byla zajištěna společností Student Agency. Sic to byla velmi dlouhá cesta, autobusy byly vybavené televizemi a servisem horkých nápojů zdarma.
Cesta z Londýna do Oxfordu byla též v pořádku, autobus byl lehko k nalezení a v autobuse možnost koupě zpáteční jízdenky (levnější pro studenty či lidi pod 18 let) .
V Oxfordu už pak jen zavoláte své hostitelské rodině a ta Vás na nádraží vyzvedne (samozřejmě se s nimi předem spojte a domluvte na Vašem příjezdu. Je možné, že nebudou mít v daný den čas a vy si budete muset vzít autobus či taxi).
Městská doprava v Oxfordu pro mě nejdříve ze začátku byla naprostou záhadou ale po pár dnech jsem si ji osvojila. Jen musíte znát pár pravidel:
- v autobuse není psáno, kde se zrovna nacházíte a proto si musíte vždy hlídat, kde jste
- pro zastavení na vaší zastávce musíte zmáčknout červené tlačítko (které je skoro u všech sedadel)
- při odchodu panu řidiči vždy poděkujte!
Zajištění kurzu, ubytování, popř. dopravy naší kanceláří:
Zajištění kurzu proběhlo v naprostém pořádku, paní Eva Ďoubalová mi hned obratem odpovídala na mé dotazy a já tedy neměla strach z pobytu. Vybrala jsem si hned první možný termín, který byl za měsíc ode dne, kdy jsem se dozvěděla, že mě na tento kurz vybrali. Zařizování proto muselo být opravdu rychlé, ale vše se zařídilo.
Další připomínky, dojmy atd.:
Rozhodně se dobře zamyslete nad balením věcí a nezapomeňte na redukci do anglické zásuvky, deštník a nepromokavé boty.
Souhlasíte s tím, aby Vaše hodnocení bylo citováno na webových stránkách společnosti Jazyky v zahraničí s.r.o.?
Ano,
Karolína Malá
 |
| Cambridge |
 |
| Oxford Fun Run |
 |
| International Night |
 |
| Cambridge |
 |
| Oxford Fun Run |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za komentář k našemu blogu.